Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Vytvoření výpočtového modelu lidského vokálního traktu
Freiwald, Michal ; Hájek, Petr (oponent) ; Švancara, Pavel (vedoucí práce)
Rešeršní část této práce shrnuje základní poznatky o dýchací soustavě a jí podřazeném hlasovém ústrojí, uvádí základní teorie vzniku lidského hlasu, stejně jako nejčastější hlasové poruchy, a podává přehled publikovaných výpočtových modelů lidského vokálního traktu. V praktické části je ze snímků CT vytvořen prostorový (3D) model ženského vokálního traktu pro samohlásku /a:/, na němž jsou s využitím metody konečných prvků provedeny výpočty; konkrétně modální analýza a harmonická analýza. Vlastní frekvence z modální analýzy odpovídají rozsahům uváděným v literatuře. Pro harmonickou analýzu byly analyzovány různé okrajové podmínky pro modelování vyzařování z úst, přičemž jako nejpřesnější, ale výpočetně nejnáročnější se ukazuje varianta s použitím absorpčních elementů. Bakalářská práce dává názornou představu přesnosti a komplexnosti jednotlivých použitých výpočetních metod.
Vytvoření výpočtového modelu lidského vokálního traktu
Freiwald, Michal ; Hájek, Petr (oponent) ; Švancara, Pavel (vedoucí práce)
Rešeršní část této práce shrnuje základní poznatky o dýchací soustavě a jí podřazeném hlasovém ústrojí, uvádí základní teorie vzniku lidského hlasu, stejně jako nejčastější hlasové poruchy, a podává přehled publikovaných výpočtových modelů lidského vokálního traktu. V praktické části je ze snímků CT vytvořen prostorový (3D) model ženského vokálního traktu pro samohlásku /a:/, na němž jsou s využitím metody konečných prvků provedeny výpočty; konkrétně modální analýza a harmonická analýza. Vlastní frekvence z modální analýzy odpovídají rozsahům uváděným v literatuře. Pro harmonickou analýzu byly analyzovány různé okrajové podmínky pro modelování vyzařování z úst, přičemž jako nejpřesnější, ale výpočetně nejnáročnější se ukazuje varianta s použitím absorpčních elementů. Bakalářská práce dává názornou představu přesnosti a komplexnosti jednotlivých použitých výpočetních metod.
Další vývoj radiometrické metody pro měření rozdělení hustoty směsi v potrubí
Krupička, Jan ; Matoušek, Václav ; Pěník, Vojtěch
Radiometrická zařízení instalovaná v Ústavu pro hydrodynamiku na laboratorní trubní lince pro výzkum proudění směsí jsou prototypy, jejichž vývoj stále probíhá. Spolu s ním se vyvíjí i metoda měření a vyhodnocení dat. Článek se zabývá vlivem použití kolimátorů zdroje radioaktivního záření na prostorové rozlišení měření. Dále jsou na příkladu konkrétního měření rozdělení koncentrace v příčném profilu potrubí porovnány doposud vyzkoušené metody rekonstrukce obrazu.
Dávky ionizujícího záření radiologických asistentů na pracovištích CT a PET/CT
MAZLOVÁ, Lenka
Hybridní metody jako je PET/CT pracující s ionizujícím zářením jsou stále častěji používány, pracovišť s tímto přístrojem v ČR přibývá. Právě PET/CT patří v rámci zobrazovacích metod k nejmodernějším. Ve své práci porovnávám radiační dávky obdržené radiologickými asistenty na pracovišti nukleární medicíny a radiodiagnostiky. Součástí hodnocení je i porovnání radiační ochrany na zmiňovaných pracovištích. Metodicky jsem srovnala dvě pracoviště, nemocnici Na Homolce, kde se nachází PET centrum s hybridním PET/CT přístrojem a Úrazovou nemocnici, kde se pracuje s CT přístrojem. Údaje o počtech vyšetření byly po svolení pracovníků jednotlivých pracovišť zpracovány za období od 1. 1. 2008 do 30. 9. 2009. Údaje o radiačních dávkách byly zpracovány Celostátní službou osobní dozimetrie v Praze. Množství pracovníků se na jednotlivých pracovištích během sledovaného období měnilo, dohromady bylo pracovníků na každém oddělení 13. Během sledovaného období byly pravidelně zaznamenávány dávky radiační zátěže na pracovníka. Zaznamenávání bylo prováděno dozimetry. Na pracovišti nukleární medicíny jsou dozimetry osobní a prstové. Ty jsou vyhodnocovány každý měsíc. Naopak na pracovišti diagnostiky {--} CT pracovišti se používají pouze osobní dozimetry, které jsou vyhodnocovány jednou za tři měsíce. Hodnoty jsou uvedené v tabulkách. Při srovnání osobní dozimetrie u pracovníků PET centra a pracovníků oddělení počítačové tomografie docházíme k těmto výsledkům: Sledované období je 1 a {$^3\!/\!_4$} roku. Roční dávky ionizujícího záření na pracovníka počítačové tomografie mohou být maximálně 0,4mSv u osobní dozimetrie. Dávky na pracovníka PET centra vychází za rok u osobní dozimetrie na 2.88mSv. Výsledky potvrdily hypotézu, která udává to, že na oddělení nukleární medicíny jsou radiologičtí asistenti vystavováni vyšší radiační zátěži než na oddělení radiodiagnostiky při práci s CT přístrojem. Výsledky odpovídají limitům pro radiační pracovníky podle vyhlášky 307/2002 Sb.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.